Moto
Datum: 01.01.2020 Moto Autor: Standa Hylán
Životnost roku 2019 se už počítá jen na hodiny. Jakej byl?
Jaký byl uplynulý rok, klade si otázku Jaroslav Brzobohatý, bývalý závodník, srdcař, organizátor spousty akcí v Brně a také glosátor velkých cen motocyklů na našich stránkách.
Myslím, že se nijak výrazně nelišil od těch minulých. Byl plnej krásnejch závodů na všech úrovních. V seriálu MS jsme měli tři zástupce. To by nám řada zemí mohla závidět. Tedy to,že v tak finančně náročné disciplíně máme tři kluky. Kdo závodům aspoň trochu rozumí, to ocení. Ale je bohužel i nemálo těch, co musí veřejně předvádět svoje hloupý buranství a tetelit se u kompu, jak to tomu Abrahámoví, Kornfeilovi a Salačovi natřeli. Nejlíp anonymně. Škoda slov.
Přes tradiční finanční potíže proběhla GP v Brně. Bohužel budoucnost je chmurně nejistá, neb stát největší motoristická akce zajímá minimálně. Ale v roce 2020 snad ještě bude. Potom... Potěšující je, že i v těchto drsných podmínkách přibývá mladých kluků a holek, kteří závodí v Německu (ADAC) nebo třeba ve Španělsku /CEV). Myslím si, že to není nějaký produkt systému péče o mladé talenty. Je to hrdinství jejich rodin, který je v tom podporuje. Ale ono to tak bylo i v minulosti. Motocyklový sport je sportem bohužel okrajovým. Státem v lepším případě trpěným.
Roadracingový závody i letos byly rozděleny na dva samostatný seriály, což v důsledku obnáší zvýšení i tak vysokých nákladů aktérů. Vzájemný neuznávání licencí konkurenčního seriálu dělají z jezdců rukojmí, protože se to nedá nijak obejít. Ve světě ojedinělá věc. Co je s podivem, že ani za těchto okolností jezdců neubývá, spíš naopak. Závodění na přírodě má svoje kouzlo. A i ve srovnání s autodromy stojí i menší peníze. Ale na druhou stranu výrazně menší bezpečnost, na což bohužel letos doplatil např.Martin Prouza v Radvanicích. Ale je to každýho svobodná volba.I s důsledky.
V roce 2019 nás bohužel i pár lidí navždycky opustilo.K těm nejbolestnějším patří odchod Pana Závodníka Bohumila Staši. Jezdců jeho kalibru jsme mnoho neměli a to, že už tady není, jsem ještě pořád úplně nepobral. Ale to je život.
Do roku 2020 si tradičně žádný předsevzetí nedávám.Ale na pár závodech se určitě objevím a sem tam i něco napíšu. Budu se snažit silničnímu závodnímu sportu aspoň něco vrátit za to, co mně dal. A dal mně toho mnohem víc než umím napsat. Např. plno přátelství na celej život s lidma, který obdivuju a mám rád. To není zrovna málo. A nadále budu k ruce starým Mistrům řídítek,aby se jim dostávalo důstojnýho zacházení a poct, jak si právem zaslouží. A docela určitě se budu snažit být víc se svou milou ženou Helenou. To je dlouhý roky (vlastně pořád) taková jistota,bez níž bych nikdy nemohl dělat to, co dělám. Mít někoho takovýho v životě je Nejvíc! Moc si toho vážím. To je vše. VŠE NEJ v roce 2020, přátelé! Jaroslav Brzobohatý foto. archiv