NASCAR, Indycar
Datum: 17.02.2021 NASCAR, Indycar Autor: Petr Smetana
Dale Earnhardt a jeho nejslavnější momenty kariéry
Pass in the Grass, vítězství po dvaceti letech při Daytoně 500 nebo nezapomenutelné poslední vítězství kariéry? Blíží se smutné výročí, kdy svět motorsportu opustil sedminásobný šampion NASCAR Dale Earnhardt a při této příležitosti si můžeme projít výběr několika momentů v jeho kariéře, které by neměli být opomíjeny.
Desetiletí neporažen
Daytona 500 má jedinečný kvalifikační formát, který spočívá v klasické kvalifikaci na jedno rychlé kolo a nejlepší dva jezdci odstartují do Daytony 500 z prvních dvou míst. O dalším pořadí rozhodují kvalifikační duely, které se vždy jedou dva a jezdci jsou do nich rozřazeni na základě klasické kvalifikace (jezdci na sudých pozicích jedou první duel, jezdci na lichých pozicích jedou druhý duel). Dale Earnhardt zde dominoval nevídaným způsobem, kdy tento kvalifikační závod vyhrál celkem dvanáctkrát. Druhý v historickém pořadí je Cale Yarborough, který triumfoval šestkrát a z aktivních jezdců mají nejvíc po třech triumfech Kyle Busch a Denny Hamlin. Co je ještě víc zajímavé, tak od roku 1990 do roku 1999, tedy celé jedno desetiletí, vyhrával svůj kvalifikační závod pouze a jen Dale Earnhardt. Deset závodů, deset prvních míst a celkově 339 kol ve vedení z možných 500, což je více než 67 % všech kol za celé desetiletí ve vedení.
Zoufalý pokus o vítězství (Bristol 1995)
Závodiště Bristol Motor Speedway bylo pro Dala Earnhardta zvláštním místem především proto, že zde v roce 1979 získal své první vítězství v kariéře. Také zde zaznamenal první vítězství z Pole Position v kariéře roku 1985. V roce 1995 zde svedl tvrdý souboj v posledních kolech závodu s Terrym Labontem. Dale nejprve dokázal stáhnout poměrně velký náskok, který Labonte měl a poté jej v poslední zatáčce dojel. Nezbývalo mu moc času na přípravu útoku, tak naprosto bez váhání do Labonteho najel a snažil se jej sesadit z prvního místa. Manévr se mu příliš nepovedl, Labonte ve smyku projel cílem dřív než Earnhardt a poté ještě zdemoloval svou přední část vozu, kdy se snažil vybrat smyk, do kterého ho Earnhardt poslal. Fotografie, kdy Labonte slaví se svým zničeným vozem vítězství, jsou dnes už legendární.
Odplata (Bristol 1999)
Noční závod v Bristolu roku 1999 se zapsal do historie jako odplata za rok 1995 a také to byl moment, kdy poprvé fanoušci výrazněji dali najevo, že se jim nezamlouvá závodní styl Dala Earnhardta. Konec závodu se nesl ve znamení dominantní jízdy Terryho Labonteho, jenže několik kol před cílem jej z prvního místa sesadil Darrell Waltrip a do čela tak rázem šel Earnhardt. Frustrovaný Labonte zajel k mechanikům na výměnu všech čtyř pneumatik, takže bylo jasné, že bude z vedoucích jezdců nejrychlejší. Zbýval restart na pět kol a Earnhardt vedl. Labonte se z pátého místa dostal za Earnhardta a při nájezdu do předposledního kola se pokusil o útok, ale Earnhardt ho agresivně zablokoval. Na cílové rovince jeli bok po boku a pak přišel dnes už legendární moment. V první zatáčce byl Labonte už před Earnhardtem, ten ale sešlápl plyn až na podlahu a jednoduše Labonteho odklidil z cesty a zvítězil. Během oslavy vítězství na Victory Lane mu ale fanoušci svým bučením a pískotem dali jasně najevo, že takhle se vyhrávat nemá.
Čištění čelního skla za jízdy a odklizení Darrella Waltripa z cesty (Richmond 1986)
Druhým závodem sezóny 1986 byl Miller High Life 400 v Richmondu. Tento závod vešel do historie především tím, že v 19. kole se stala hromadná nehoda, do které se zapletlo více než 13 vozů a jedním z nich byl i Dale Earnhardt. Nehoda se stala těsně před ním, takže měl od nečistot a bláta špinavé přední sklo, což mu znemožňovalo výhled z vozidla. Earnhardt místo zajetí ke svým mechanikům vzal vše do svých rukou a svému týmu přes rádio oznámil, že tu teď chvíli nebude. Odepl si bezpečnostní pásy, vysoukal se z okénka a během žluté fáze si sám přední okno vyčistil. Poté zpět nasedl do vozu a závodil dále. Zajímavostí je, že ze 400 kol strávil ve vedení celkem 299 kol, ale závod nakonec nevyhrál. V posledních kolech sváděl opravdu tvrdý souboj s Darrellem Waltripem a mezi oběma jezdci došlo k několika kontaktům. Dvě kola před cílem se dostal Waltrip před Earnhardta, ten do něj narazil a způsobil hromadnou nehodu. Jako slepý k houslím tak přišel k prvnímu vítězství v kariéře syn „Krále“ NASCAR, Kyle Petty.
Vítězství rozdílem 0,010 sekundy
Do sezóny 2000 vstupoval Dale Earnhardt jako 49letý a bylo jasné, že se pomalu, ale jistě blíží jeho odchod do závodnického důchodu. Ve čtvrtém závodě této sezóny v Atlantě vyrazil do závodu až z 35. místa. Jak bylo ale známo, v Atlantě se Dalovi vždycky dařilo, což předvedl i tentokrát. Na konci závodu se poprvé dostal do vedení, a když zbývalo posledních pět kol, začal jej dojíždět Bobby Labonte. Při nájezdu do posledního kola bylo jasné, že Labonte zaútočí a samotný útok si nechal na poslední zatáčku, ze které oba jezdci vyjeli bok po boku. Earnhardt zvítězil ve foto finiši o nicotných 10 setin sekundy a získal tak 75. a předposlední vítězství v kariéře. Téměř identickým způsobem vyhrál o rok později Kevin Harvick, který Earnhardta nahradil po tragické události během Daytony 500 roku 2001.
Pass In The Grass
All Star race neboli Závod hvězd roku 1987 si každý fanoušek NASCAR pamatuje kvůli události, která trvala necelé dvě sekundy. Celému závodu naprosto dominoval Bill Elliott, který měl nejrychlejší vůz a ve vedení strávil 121 ze 125 kol. Když zbývalo posledních 10 kol do cíle, na první místo se po restartu doslova probojoval Dale Earnhardt, který před sebou tlačil Geoffreyho Bodina a lehce ťukl do Elliotta, který roztočil Bodina a Earnhardt rázem šel do vedení po tomto tvrdém útoku. To, co v následujících minutách předvedl, se v dnešní době už jen tak nevidí. Earnhardt blokoval rychlejšího Elliotta a téměř každou zatáčku mezi nimi došlo ke kontaktu. Osm kol před cílem došlo na moment, kterému se říká „Pass In The Grass“. Elliott na cílové rovince zezadu lehce strčil do Earnhardta, který šel okamžitě do smyku, jenže se mu ho povedlo ukočírovat na trávě a navíc dokázal udržet první místo. V tom samém kole Earnhardt narazil do Elliotta, propíchl mu pneumatiku a tímto způsobem si dojel pro první vítězství v All Star závodě v kariéře. Během oslavného kola si na Earnhardta počkali Bodine a Elliott, který nárazem do jeho vozu dal najevo, že s tím, co Earnhardt předváděl, nesouhlasí.
Fenomenální poslední vítězství v kariéře
Dale Earnhardt je dodnes nejúspěšnějším závodníkem na superspeedway tratích, kde se používají omezovače výkonu. Mezi tyto tratě patří Daytona a Talladega. Měl totiž zvláštní cit pro závodění na těchto specifických 2,5 mílových tratích, kde má téměř každý šanci na vítězství a kde svou roli hraje o trochu toho štěstí. Na druhou stranu deset vítězství v Talladeze rozhodně nebyla náhoda. Během posledních deseti kol v Talladeze roku 2000 se Earnhardt propadl až na 20. místo a naděje na dobrý výsledek byla mizivá. Aby toho nebylo málo, na trati jezdci závodili pouze v jedné stopě za sebou, což stěžovalo šance dostat se na lepší pozice. To, co se začalo odehrávat pět kol před cílem, bralo dech. Během tří kol se Earnhardt dokázal dostat přes 18 soupeřů a diváci na tribunách doslova šíleli a křičeli. Toho dne na tribunách bylo více než 170 000 diváků a valná většina z nich fandila právě Earnhardtovi. Když Kenny Wallace pomohl Earnhardtovi protlačit se až na druhé místo, dvě kola před cílem se dostal do vedení a diváci byly u vytržení. V posledním kole dokázal za sebou udržet dotírajícího Wallace a o jednu desetinu sekundy si dojel pro své poslední 76. vítězství v kariéře a pro desáté vítězství zde v Talladeze. Nikdo v tu chvíli netušil, že další vítězství už nepřidá. Jeho rekordní počiny z Talladegy jsou dodnes nepřekonány a z aktivních jezdců je nejblíž Brad Keselowski s pěti triumfy.
„20 let snažení, 20 let frustrace, Dale Earnhardt projíždí pod žlutou vlajkou a vyhrává Daytonu 500“
Je to jeden z nejzajímavějších příběhů motorsportu. Earnhardt byl mistrem závodů v Daytoně a Talladeze a logicky se očekávalo, že vyhrát Daytonu 500 nebude velký problém. To byl však obrovský omyl. Earnhardt si v tomto nejslavnějším závodě NASCAR vybral tolik smůly jako nikdo jiný. Tolikrát byl tak blízko, ale vždycky se něco pokazilo. Jako ukázkový příklad lze vzpomenout rok 1990, kdy ve vedení strávil neuvěřitelných 155 kol z celkových 200. V posledních kolech závodu suverénně vedl a poté zbývalo už jen jediné kolo. Earnhardt se blížil do poslední zatáčky a všichni si už mysleli, že tentokrát to vyjde. Bohužel v poslední zatáčce Earnhardtovi praskla pneumatika a vítězství do klína spadlo Derriku Copovi. V roce 1997 byl v čelní skupině, ale v posledních kolech byl popostrčen a následně se jeho vůz vznesl a převrátil se přes střechu. Poté přišel rok 1998 a Earnhardt v posledních kolech opět držel vedení a každý si asi říkal, co se opět pokazí. Když zbývala tři kola do cíle, na protilehlé rovince se do smyku dostal Lake Speed a John Andretti. Podle tehdejších pravidel to znamenalo jediné - kdo první protne cílovou pásku, ten vyhraje. Poslední zatáčka a druhý Bobby Labonte chce zaútočit na Earnhardta, ale vedle Labonteho se dostane Jeremy Mayfield a divákům se naskytne neuvěřitelný pohled. Po výjezdu z poslední zatáčky jede do cíle na prvním místě černý vůz s číslem 3 a komentátor dnes už legendární větou říká: „20 let snažení, 20 let frustrace, Dale Earnhardt projíždí pod žlutou vlajkou a vyhrává Daytonu 500. Konečně!“ Diváci byli opět u vytržení a po dvaceti letech se dočkali vítězství svého hrdiny. Poté snad každý tým šel pogratulovat Earnhardtovi, což do té doby bylo nevídané a k tomu ještě Earnhardt vjel na trávu a začal pálit pneumatiky, což byl počátek dnešního již klasického rituálu oslavy vítězství.
Text a koláž Petr Smetana